Témata, jimiž se zabýváme
Dlouhodobé využití krajiny v České republice
Téma je zaměřeno na hodnocení změn využití krajiny na základě studia starých topografických map od poloviny 19. století do současnosti. Na základě mapových podkladů z let 1836-1852, 1876-1880, 1952-1957, 1988-1995, 2002-2006 a ze současnosti je prováděno hodnocení změn využití krajiny, stability využití krajiny, trajektorií změn, procesů změn využití krajiny v celém území České republiky. V rámci tohoto směru jsou zkoumány i vlivy hlavních hospodářských činností na krajinu a zkoumán potenciální vývoj krajiny do budoucna.
Procesy v krajině chráněných území
Téma zkoumá, jak recentní, především antropogenně podmíněné změny ovlivňují krajinu chráněných území. Jedná se např. o fragmentaci cenných ekosystémů, zvýšený antropogenní tlak v podobě urbanizace a rekreace, resp. Intenzifikace zemědělství a naopak opouštění krajiny projevující se v jejím zarůstání.
Zelená infrastruktura a ekosystémové/krajinné služby
Téma zahrnuje identifikaci a mapování zelené infrastruktury (ZI) včetně ekologických sítí, a navazující hodnocení funkcí a služeb krajiny, resp. ekosystémů. Hodnocení se zaměřuje mj. na konektivitu, vývoj ZI, vliv na ekologickou stabilitu okolní krajiny. Součástí je i modelování optimálního stavu ZI pro zachování krajinné diverzity.
Dopady environmentálních změn na krajinu
Analýza změn využívání krajiny od poloviny 19. století do současnosti spočívající ve vektorizaci mapových podkladů ze sledovaného období a stanovení hlavních trendů dynamiky vývoje využívání krajiny vzhledem k přírodním podmínkám.
Agrolesnické systémy
Agrolesnické systémy pro ochranu a obnovu funkcí krajiny ohrožované dopady klimatických změn a lidskou činností.
Stručná charakteristika náplně práce odboru ekologie krajiny
- dlouhodobé využití krajiny v České republice na základě starých topografických map a leteckých snímků
- historická struktura krajiny s využitím krajinně-ekologických indexů a koeficientů
- vlivy hlavních hospodářských činností na ekologickou stabilitu a biodiverzitu
- budoucí vývoj krajiny ve vztahu k biodiverzitě a klimatickým změnám
- přírodní procesy v krajině a jejich využití při správě chráněných území a hospodaření v krajině
- ekologické sítě v krajině a jejich skladebné části ve vztahu k ekologické stabilitě krajiny
- funkce krajiny a ekosystémové služby
- analýzy prostorových dat a tvorba mapových výstupů v geografických informačních systémech.
Dlouhodobé využití krajiny v České republice na základě starých topografických map
Odbor krajinné ekologie a geoinformatiky vlastní jedinečnou databázi starých topografických map na území České republiky v digitální podobě a celorepublikovou digitální mapovou vrstvu využití krajiny v České republice z období 2. rakouského vojenského mapování (1836–1852), 3. rakouského vojenského mapování (1876–1880), 50. let 20. století (1952–1955), 90. let 20. století (1988–1995) a počátku 21. století (2002–2006).
Na základě mapových podkladů je prováděno hodnocení změn využívání krajiny, stability využívání krajiny, trajektorií změn a procesů změn využití krajiny.
V rámci tohoto směru jsou zkoumány i vlivy hlavních hospodářských činností na krajinu a zkoumán potenciální vývoj krajiny do budoucna.
Přírodní procesy v krajině a jejich využití při správě chráněných území a hospodaření v krajině
V oblasti ochrany přírody se odbor zapojil do vyhodnocení migrační propustnosti krajiny pro velké savce a návrhu ochranných a optimalizačních opatření. Byl také monitorován výskyt třtiny pobřežní a sledována sukcese na štěrkových lavicích v EVL Ostravice po řízených vodohospodářských úpravách. V neposlední řadě byl zkoumán vývoj biotopů v ptačí oblasti Hovoransko-Čejkovicko, analyzována intenzita hospodaření v ptačí oblasti a jejich vliv na výskyt dotčených ptačích druhů.
Ekologické sítě v krajině, funkce krajiny a ekosystémové služby
Výzkum ekologických sítí v krajině se zaměřuje především na jejich funkčnost, konektivitu, vývoj, vliv na ekologickou stabilitu okolní krajiny a ekosystémové služby, které mohou ekologické sítě poskytovat.
Výzkum byl realizován především pomocí mezinárodního projektu, který se zabýval ekologickými sítěmi v oblasti střední Evropy.
Tvorba mapových výstupů v geografických informačních systémech
Nejvýznamnějším a nejkomplexnějším geoinformatickým a kartografickým projektem odboru krajinné ekologie a geoinformatiky byl Atlas krajiny ČR, který získal ocenění doma i v zahraničí. Atlas krajiny ČR je první komplexní atlasové dílo v samostatné éře České republiky. Poprvé jsou v atlase zařazeny mapy ČR v měřítku 1 : 500 000. Přínosem Atlasu krajiny ČR jsou analytické a syntetické mapy, vytvořené moderními kartografickými a geoinformačními nástroji.
Mezi další mapové výstupy patří mapy vycházející z výzkumu dlouhodobého využití krajiny (viz předchozí výzkumný směr) nebo mapy koncentrací prvků vycházející ze spolupráce s odborem biomonitoringu (mezinárodní projekt Biogeochemický průzkum lesů jako podklad pro dlouhodobé využívání krajiny ČR).